Co je soutěžní tanec?

Určite jste již slyšeli slovní spojení společenský tanec nebo soutěžní (spoločenský) tanec. Sportovní tanec (nebo taneční sport) není vpodstatě nic jiného, jen s jiným názvem, protože se postupně zařadil z jakési pochybné nezařaditené aktivity do sféry sportu. Je to tedy sport (má pevně stanovená pravidla, systém soutěží, hodnocení, podmínky na postup, ..., je namáhavý po fyzické i psychické stránce) s obsahem elegance, ladnosti, kultury a krásy pohybu. Není to sport agresivní, vedoucí k ničení sebe či ostatních (box, ...), nesoutěží se na čas (automobilové, cyklistické závody), nestřílejí se koše ani góly (basketbal, fotbal). Záleží jen na schopnostech tanečního páru, jeho vyspělosti a vytancovanosti, jak dokáže svým tancem přesvedčit porotu (rozhodčí) o tom, že oni jsou ti nejlepší. Dámy v překrásných elegantních šatech, pánové v černých fracích, dokonalý taneční pohyb - to vše vytváří atmosféru taneční soutěže a jsou to právě tyto faktory, proč se na ně většina lidí ráda dívá. Taneční sport bychom mohli nejlépe porovnat s krasobruslením nebo sportovní gymnastikou, kde je také důležité umět vyjádřit se pohybem a celkový dojem sehrává také rozhodující úlohu při známkování.

Latinsko-americké tance

· SAMBA je tanec pocházející z Brazílie, který se tančí na tamnějších každoročně pořádaných karnevalech a který se objevil v Evropě v první polovině 20-tých let (1923-25). Tehdejší samba byla charakterizována krátkými trhavými pohyby a skladby se hráli v 2/4 ale i 4/4 taktu. Samba je tedy moderní verze brazilského lidového tance "maxixe" [mejčiča], kterou upravili učitelé tance ve Francii. Pro tento tanec je typický tzv. sambový pohup a pohyby pánví. V současnosti existuje velké množství verzí samby, které se liší rytmem, tempem a náladou. Samba má 2/4 anebo 4/4 rytmus a 52-54 taktů za minutu.

· ČAČA pochází z Kuby, vznikla z rumby po jejím ovlivnění džezem. Za autora je považován Enrique Jorrin (1953). Základem tance je postupová přeměna (tři "spojené" kroky). Název čača vznikl údajně podle zvuku, který vydávají boty tanečníků při tancovaní postupové přeměny. Čača má asi 25 základných figur a nespočetné množství sestav a variací. Hudba má 4/4 rytmus a 30-33 taktů za minutu.

· RUMBA současná rumba vznikla vzájemným ovlivňováním lidového tance s názvem "danza habanera" a rumby-bolera, kterou tancovala na Kubě kreolská aristokracie. V roce 1930 se rumba dostává přes New York do Evropy, kde se rychle rozšířila. U nás se tancovala upravená do čtvercové formy (square system) a přinesla uvolněné držení v páru. Do roku 1960 se tancovala čtvercová rumba (se základem v prvním kroku na první dobu taktu), poté se rozšiřuje rumba kubánská (cuban system), kde se první krok tancuje vpřed na druhou dobu taktu. Rumba má 4/4 rytmus a 25-28 taktů za minutu.

· PASO DOBLE prvá zmínka o něm pochází z roku 1918 jako o španělském one-stepu. Známějším se stává v první polovině 20-tých let, kdy se více rozšířilo. Standardizovali ho francouzští taneční učitelé. Jeho původ je ve Španělsku v lidových tancích oslavujících vítězného toreadora. Za soutěžní tanec bylo pasodoble přijato po II. světové válce. Rytmus je 2/4 a taktů 60.

· JIVE je rytmický swingový tanec, který vychází z jitterurgu a v mnohém je ovlivněn rokenrolem, boogie-woogie a černošskými tanci. V roce 1944 vydal Viktor Silvester první standardizovaný opis jivu. Rytmus je 4/4-ový a tempo 40-46 taktů za minutu.

Standardní tance

· WALTZ (ANGLICKÝ VALČÍK) je tanec, který se vyvinul z anglického typu volného pomalého valčíku. Rozšířil se začátkem 20. století a v mnohém je ovlivněn tancem boston, který se tancoval před I. světovou válkou v USA. Základní figury jsou založené na diagonálním základě a tím vytvářejí plynulý a lehký pohyb po parketě. Waltz má 3/4 rytmus a 29-30 taktů za minutu.

· ARGENTÍNSKÉ TANGO Jak již samotný název napovídá, pochází z Argentiny, ale obsahuje i mnohé prvky kubánských a černošských tanců. Jeho předchůdcem byli tance afrických černochů (nazývané tangano), které v čase otrokářství zavlekli do Ameriky. Víc než sto let bylo tango pokládané za tanec "velmi hříšný" pro společenské sály, ale přesto se stalo velmi populárním. Tehdejší tango mělo jen málo společného s dnešním tangem. Hudba tanga je dramatická, ohnivá, podmiňující a vzrušující. Tango má 30-33 taktů za minutu.

· VÍDEŇSKÝ VALČÍK označuje se za krále tanců, nebo jako královský tanec. Vznikl v Rakousku a jeho předchůdcem je lidový tanec ländler, který se do Vídně dostal začátkem 18. století. Název valčík pochází z německého slova "Walzer", které souvisí se slovesem "walzen", označující točivý pohyb. Německy se tomuto tanci říká Wiener Walzer. V roce 1758 byl výnosem vídeňského ministerstva valčík zakázán - údajně ze zdravotních a morálních důvodů, a vyhlášený za škodlivý a hříšný. Naproti tomu se valčík v době Francouzské revoluce stává nejoblíbenějším tancem Paříže. Našlo se sice i mnoho hlasů proti valčíku - stavěli se proti němu taneční učitelé (!!!), kteří v něm viděli ohrožení svojí existence, ruská carevna, pruský král i lord Byron. Valčík se však stal nesmrtelným hlavně díky skladbám otce a syna Straussovců a dodnes je nejrozšířenějším tancem na světě. Má 3/4 rytmus a 60 taktů za minutu.

· SLOWFOX (nebo i SLOWFOXTROT) je pomalý foxtrot, ze kterého také vznikl. Foxtrot byl poprvé uveden v Evropě těsně před I. světovou vojnou. Název tance údajně pochází ze jména tanečníka a komika Harryho Foxe, který jako první předvedl "speciální" běžené kroky. Na počátku byl slowfox vášnivý tanec s rychlými a pomalými pohyby. Evropským lektorům se však nelíbil jeho divoký charakter a začali ho standardizovat a zpomalovat. V letech 1922-1929 Frank Ford, se kterým Josephine Bradleyová dělala ukázky, vyvinul charakter slowfoxu. Přísné dodržování tempa tehdy neexistovalo, mohlo se pohybovat od 40 do 50 taktů za minutu. Slowfox je často označován za nejtěžší standardní tanec. Mnozí říkají, že pokud zvládnete zatancovat slowfox, máte dobré předpoklady na zatancování ostatních standardních tanců. Tento tanec je založený na eleganci, rovnováze, pohybu a rytmu. Rytmus má 4/4 a taktů za minutu 30.

· QUICKSTEP je rychlá forma foxtrotu a nejrychlejší standardní tanec. Protože mnohé orchestry hráli foxtrot příliš rychle, nebylo možné na hudbu zatancovat slowfoxové kroky. V Anglii se proto vyvinul jakýsi mix mezi charlestonem a foxtrotem - Quicktime Foxtrot and Charleston. Hojně se využívají čtvrtotáčky, křížení, polkové poskoky. Quickstep vyžaduje od obou partnerů maximální souhru, právě kvůli tzv. "letovým" figurám a také kvůli rychlosti tance. Rytmus je 4/4 a taktů za minutu 50-56.